Poezie - Lucie Malina

Lucie Malina



Bez názvu

V úzkostném mozku se inventář hroutí

Začla jsem bojovat - duše se kroutí


Oproti času mám červenou kartu

S krvavým osudem JÁ tvořím partu


Život má bič, jímž mrská mě do očí

Zůstává suchej a mě v sobě namočí


Život má bič, jímž mrská mě do kostí

Naplněn pocitem výhry i s radostí


Bez rukou, bez nohou, hnijící zuby

Smrtko, jdi do hajzlu - páchne ti z huby...



Bláznivý stařec

Bláznivý stařec křepčící v metru
Hledí a neví, že ujel mu vlak
Co čeká od lidí? Spartu či petru?
Příjemné slovo?
Je nekuřák...



SKLO

Skleněná sova na vrcholku hory

Proč mě tak dráždí ten vzdálený lesk?

Musím tam dojít a strašně se bojím

Možná tam najdu svůj ztracený stesk


Jsem už tak blízko a sova tu není

Je to tak trochu k zamyšlení

Hora je skleněná od vrchu dolů

Půjdu jen já a půjdeme spolu


Najednou plní mě zlý pocit radosti

Stojím před velkými vraty

Vidím tu obrovské skleněné království

Chci měnit sukni za skleněné šaty?


Skleněný strop a taktéž i podlaha

Všude je můj vlastní skutečný odraz

Mám se snad stejně tak vysvléknout do naha?

Bože můj vždyť je to šílenej podraz


Sklo jako lesk

Co roztříštil blesk

Na malé kousíčky

Ty jsou z té sovičky


Začlo tu teplo být, něco jak v pekle

Chtěla jsem odprosit už trochu vztekle

Vždyť já jsem nevinná a tohle není dar

Pod tíhou teploty začínám měnit tvar


Skleněná koruna, skleněné střevíce

Skleněná celá zůstávám sama

Teď už to chápu, že na zámku nejvíce

Kraluje vězněná - skleněná dáma


ZAČÁTEK

Studený začátek kruté zimy

na tváři vráska

zmrzlá vráska pantomimy


Zmatený začátek krásného jara

kvetoucí ptáci

mrouskající sněženka hárá


Teplý začátek horkého léta

sežehlá kůže

do nohou pálí startovní meta


Barevný začátek chladného podzimu

na bedrech vina

cítím, že za vinu nezhynu


Zmrzlá po létě zpocená peřina

Začíná nějaké období

začíná


Milenec

Nikdy se neptej mě na to co vím

Nikdy ti pravdivě neodpovím

Nikdy se nesnaž spojit s mým životem

Nikdy ne dveřmi prostě stůj za plotem

Nikdy se neptej na důvod mé samoty

Nikdy už nehýbej s mou rolí despoty

Nikdy mě nezměníš můj milý příteli

Nikdy už nemluv a VŽDY čekej v posteli!

© 2020 Saturninova obývací loď/ Při výrobě těchto stránek jsme úpěli jen docela maličko.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky