Poezie - JXD
7 haiku z knihy SPIKNUTÍ HODNÝCH
JXD
miliontý tah
čepel meče zrcadlem
kámen zrodil smrt
léto bez básní
teď není čas psát haiku
vždyť svítí Slunce
zdali hovno ví
kolik na něj sedlo much
za jeho bytí
rezavá červeň
les usychá vestoje
umírá se ctí
úder sucha zní
lámáním suchých větví
či našich kostí
prvně v dějinách
je generační vzpoura
povstáním starců